Psí život
Když se to narodilo, bylo to takové malé nic...
Neděle, květen 29, 2005
Sobota, květen 28, 2005
Úterý, květen 24, 2005
Psí počasí
Co je to psí počasí, to vám nikdo nikdy přesně neřekne stejně tak, jako se od nikoho nedozvíte, co znamená, když je něco pro kočku nebo jak velká je zima, když mrzne jako kráva. A tak si nikým nenucený můžu představit co chci.
Psí počasí si musí každý definovat podle svého nejlepšího svědomí s ohledem na situaci v jeho psí boudě. Pro nás s Lucinkou je psí počasí takové počasí, kdy nemusíme dřepět doma u počítače a můžeme ven.
Teplo musí být pro nás lidi, no jasně. Ale berte ohled, že váš pesan se nemůže odstrojit. No jen si v létě zkuste vzít na sebe kožich a jít se proběhnout na zahradu. Pršet by nemělo, ne že by nám to vadilo, ale pak máme spoustu práce s mytím podvozku. Jen podle plemene dejte pozor, aby se vám váš trhač neutopil v kaluži. A vítr by neměl foukat, paničkám to rozhání účesy.
Podle našeho šetření je psovi počasí putna.
No a počasí, že by psa nevyhnal? U nás denně. U nás by psa prostě nevyhnal.
Slunce v duši.
Sobota, květen 21, 2005
Pátek, květen 20, 2005
Čtvrtek, květen 19, 2005
O jídle
Lůca má zvláštní způsob žebrání. Jakmile jíte, samozřejmě to může být úplně cokoliv, hlavně že to vkládáte do pusy a už nevyndáváte ven, přijde, sedne si a kouká se na vás. Ale ne upřeně jako většina, ona si vás prohlíží jako flegmatický neurotik. Pomalinku trhá hlavou a střídavě se dívá do země. Jen na tu dobrotu se ani nepodívá a vy si zatím připadáte jako největší trapiči zvířat.
Je to jenom pro drsné povahy. Nedáte a nedáte. Držíte se. Co naplat, budete potrestáni. Otočí se a leží na břiše hlavou od vás, ale tak daleko, abyste si dobře uvědomili, jak se vůbec neumíte dělit.
Pondělí, květen 16, 2005
Sobota, květen 14, 2005
Středa, květen 11, 2005
Co z ní bude?

Už máme celkem jasno. Přestože se Lucka občas tváří, že přemýšlí, na studia to asi nebude. Ona půjde radši do učení. Zajímá jí elektrika. Kabely na zahradě už má prozkoumané jak zvenku i zevnitř.
Když se nudí, udělá si u plotu důlek a kouká, kudy to ten elektrikář k těm světlům zakopal. A ejhle, je tam. Tááák, takhle ho vytáhnu, koukejme, bílá dvoulinka, hmmm, je kroucená? Tady to zkusím rozkousnout... hm, nic, pan elektrikář ji zapomněl připojit do zásuvky, ani to nebrnělo. Podívám se kudy vede. A tady u toho kamene to zkrátím a hotovo.
A když přijdete, nemyslete si, že najdete kabel způsobně smotaný u boudy. Pěkně po pěti centimetrech nakouskovaný ho můžete posbírat. Lucie, kolik jsi ho sežrala?
Takže už máme jasno. Když to nebude elektrika, může kopat příkopy pro kabelovou televizi.









